O putování po stopách předků

"O putování po stopách předků"
"…Kde je ten ešus?" říkám si.
Balím ho už podruhé. Jeden byl pro syna na pionýrský tábor, druhý balím pro sebe.
Turistické mapy jsou koupené, stará dobrá Nokia 6300 se nabíjí — to bude jediné spojení se světem, které si vezmu s sebou. Samozřejmě kromě batohu se stanem, spacákem a karimatkou, nějakého oblečení, pořádných bot a toho zatraceného ešusu.
"A kam že to vlastně jdeš?" ptá se Karel, zatímco si Leia v počítači prohlíží naplánovanou trasu.
"Jdu se toulat nazdařbůh krajem svých předků — rozhraním Šumavy, jižních Čech a Plzeňska. Chci potkávat lidi, spát v lese, koupat se v rybníce a dívat se na západ slunce nad vlnící se pšenicí… teda řepkou. Prostě jít a být. Jako Švejk. Tady a teď," odpovídám, zatímco soukám do batohu poslední věci.
"Budeš potřebovat blaster?" podává mi Leia svůj kapesní.
"K čemu?" ptám se.
"Nikdy nevíš. Třeba tam potkáš obřího hmyzoida," řekne Leia a uculí se.
"Potkám tak nanejvejš hejno komárů. A na ty blaster nepomůže."
"A co budeme dělat my?" ptá se Karel, dívá se střídavě na Leiu a na mě a mne si neholenou bradu.
"Dělejte si, co chcete. Já budu mít tuhle spolehlivou Nokii, takže kdybyste něco opravdu NUTNĚ potřebovali, pište nebo volejte. Ale osobně se těším na digitální detox. Půl roku jsem seděl u počítače, psal a postoval příspěvky. Teď se těším, že pohnu svou placatou zadnicí a zase nachodím nějaké ty kilometry," říkám kategoricky.
"Už jsi měla pravou mimózu na Mimose?" obrátí se Karel k Leie a provokuje tím mou zvědavost.
"To je tak dávno," řekne slastně Leia.
"Hele, vy dva, přestaňte mě pokoušet. Užijte si pěkný začátek léta. Kdybyste mě potřebovali, najdete mě někde v té naší krásné zemi. Jdu čerpat inspiraci tak, jak ji čerpali ti největší básníci — v přírodě!"
"Yes, sir!" řekne Karel a zasalutuje mi.
"Dávej na sebe pozor," řekne Leia a něžně mě políbí na tvář.
Třeba se někde na cestách potkáme.
#ceskyspisovatel #scifi #comedy #kniha #jmenoval_se_karel #pointa #putování #prazdniny #digitálnídetoх #postopáchpředků